Klub českých turistů

Tradice Klubu českých turistů (dále jen KČT) pramení již od roku 1888 a v současné době má klub více jak 40 000 členů, z toho téměř čtvrtinu mládeže. Jeho činnost můžete pozorovat i vy sami, například právě díky jeho činnosti máme nejlépe značené turistické stezky v celé Evropě, které jsou pravidelně každé tři roky obnovovány.

KČT každý rok pořádá více jak tisíc akcí určených pro členy klubu i neorganizované zájemce všech druhů turistiky - pěší, cyklo, lyžařskou a vodní turistiku, mototuristiku, speleoturistiku, vysokohorskou turistiku, turistiku zdravotně postižených a nejnověji i hipoturistiku.

Struktura

Základní jednotkou struktury klubu jsou odbory, ke kterým se hlásí jednotliví členové - turisti. Odbory se sdružují do 14 oblastí, které geograficky splývají s územními celky jednotlivých krajů. Vše nakonec zastřešuje ústředí se sídlem v Praze.

Historie

Klub českých turistů byl založen 11. června 1888 skupinou vlastenců kolem Vojty Náprstka z iniciativy nadšenců v čele s Vilémem Kurzem st. (předseda Národní jednoty Pošumavské), Františkem Čížkem (předseda Národní jednoty Severočeské) a architektem Vratislavem Pasovským. Od počátku byl klub velice aktivní - velice rychle vyrostla síť turistických ubytoven, vznikla hustá síť značených cest a řada předních osobností země si považovala za čest, že mohla být jeho členy. Za předsedu si ustavující sjezd nové turistické organizace sice zvolil známého cestovatele a veřejného činitele Vojtěcha Náprstka, ten plnil svoji úlohu známé osobnosti v čele klubu, ale práci v klubu se mnoho nevěnoval a předsednické místo již po půl roce opustil na první valné hromadě KČT v lednu 1889.

Vzhledem ke zmíněné předchozí organizační přípravě vedení se Klub českých turistů po vzniku Československé republiky v r. 1918 překvapivě rychle vzpamatoval z válečných strastí a v příštích 8-10 letech došlo k jeho největšímu dosavadnímu rozmachu. Z předválečných 53 odborů a 5 000 členů již v roce 1922 zmohutněl na 170 odborů s 30 000 členy a o 5 let později již na 280 odborů s 60 000 členy.

Mnichovskou dohodou z r. 1938 byly Německem zabrány nejkrásnější pohraniční kraje a hory, takže možnosti výletové činnosti, lyžování i horské turistiky byly silně omezeny. KČST mimoto ztratil jen v českých zemích 41 chat, 15 000 km značených turistických tras a 79 odborů s více než 10 000 členy.  Činnost klubu byla ke konci války silně omezena, protože však organizačně nebyl zrušen, stal se útočištěm členů rozpuštěného Sokola a Junáka a zůstal jedním z mála ohnisek národního života. Velmi obezřetně veden se dočkal osvobození a pustil se s oživenou chutí do nové práce, brzy ovšem znovu potlačené.